"Režisér Vojtěch Štěpánek dokázal své zkušenější herecké kolegy vést bez zbytečně velkého násilí i v tak náročných podmínkách, jakým je text Sleeping Around." Tomáš Kůs, Český rozhlas.
"Titul Sleeping Around na naší divadelní scéně nemá svou incenační tradici, přestože nejde o českou premiéru a žánrově titul zapadá do tzv. cool dramatiky, která si v poslední dekádě vydobyla své pevné místo na repertoárech divadel po celé zemi. Titul sám je tak trochu experimentem; je dílem čtyř současných autorů z různých částí Velké Británie, obsahuje dvanáct postav ve dvanácti scénách a při tom je určen pouze dvěma hercům.
Rozhodli jsme se tento titul přijmout jednak jako výzvu uměleckou, ale také proto, abychom se pokusili při zaobírání se tématem hry i jejích postav vyhnout všem tendencím, které by nás zavedli na cestu uměleckého kompromisu, na cestu, na jejímž konci je "řadová" a tedy tendenční inscenace současné britské dramatiky.
Rozhodli jsme se dokázat, že postavy této dramatiky mají svou hlubokou duši a že psychologie situací, ve kterých se ocitají, je rovněž velmi hluboká a složitá. Rozhodli jsme se nejít cestou odcizení postav realitě, ze které vzešly, nechtěli jsme vytvořit podobenství o člověku jedenadvacátého století, ale chtěli jsme vytvořit sondu do člověka, žijícího, cítícího, milujícího, trápícího se, pracujícího, šťastného i nešťastného, jistého i nejistého, zdravého i na smrt nemocného, žijícího s námi v roce 2010.
Chtěli jsme, aby naši diváci hru nesledovali jako dramaturgicky jasně vymezený a režijně pevně sevřený tvar, který svou formou překrývá obsah. Chtěli jsme, aby naši diváci postavám rozumněli, aby s nimi cítili, a aby je důvěrně poznali. A to se nám povedlo.
Během zkoušení jsem si s herci Ljubou Krbovou a Honzou Zadražilem kladl otázky typu: Jaké vztahy mezi sebou navazujeme? Takové jaké umíme? Jaké umíme? Jaká je kvalita dlouhodobých a jaká těch krátkodobých vztahů? Co jsme ochotni obětovat pro zdravou komunikaci se svým okolím? Mluvíme jeden s druhým, nebo jeden před druhým? Podle mě není zde tato hra proto, aby na takové otázky podávala odpovědi, nýbrž proto, aby takové otázky vytvářela a divákům pokládala.
Výsledný tvar se v mnoha momentech přiklání k tezi, že mnoho lidí se uzavírá samo do sebe a pak zveřejňuje své vnitřní monology svému okolí. Tím, podle mě, vzniká pocit samoty a zároveň se tím spouští v mozku a v srdci jakýsi alarm, který aktivuje přirozený lidský pud nebýt sám. Komunikace s okolím se čím dál tím více stává osobní terapií naordinovanou vlastním pocitem samoty. A to i mezi lidmi, kteří se velmi dobře znají a třeba spolu tráví i mnoho času."
Vojtěch Štěpánek, režisér
První uvedení proběhlo podle plánů v prosinci roku 2009 a od té doby uvádíme titul Sleeping Around, oproti zvyklostem poslední doby, dvakrát měsíčně. Těší se velkému diváckému zájmu a vodí do Strašnického divadla mnoho nových diváků.
"Sleeping Around tváří v tvář." Recenze Veroniky Chaloupkové pro Literární Novinky.
"Bez fuckování rozstvít měsíc." Recenze J.P.Kříže.
"Kolektivní samota aneb Sleeping Around." Recenze Tomáše Kůse pro ČRO.
Na videoukázku alternativa tv se podívejte zde (a hlasujte!)
Rozhovor s režisérem Vojtou Štěpánkem.
"Sleeping Around." Recenze Zuzany Burianové pro SAD.
