"Konečně žádné antické schody a sloupy, konečně žádná antikizující prostěradla!" Eva Stehlíková, a2.
V inscenaci hrají jak herci známí z předešlých inscenací této mladé pražské scény Eva Režnarová (Popcorn), Jan Skopeček (Údolí včel), Jiří Racek (Kebab), Martin Davídek (Popcorn), Kryštof Nohýnek (Kosmická snídaně), ale i herec Národního divadla Milan Stehlík a primabalerína Národního divadla Ivanka Illyenko. Režie se ujal herec Národního divadla Jan Novotný, který se mimo jedné z hlavních rolí v inscenaci Údolí včel, po Goethově Faustovi a Molliérově Škole pro ženy ujal své třetí režie.
„Mě na Oidipovi nejvíce zajímá to neustálé pnutí mezi dobou, kdy jej Sofokles napsal a dneškem,“ odpovídá Novotný na otázku, proč se rozhodl inscenovat právě Oidipa. „Ani mě tolik nevzrušuje současnost, kterou dnes v textu nalézáme, ale spíše prostor těch tisíciletí, které příběh neustále naplňují,“ vysvětluje Novotný, který si text v překladu Jaroslava Pokorného i sám upravil.
„Text jsem upravit chtěl, ale zároveň jsem v něm potřeboval nechat všechno, co je v něm důležité. A zjistil jsem, že důležité je tam téměř všechno, takže i proto jsou moje textové úpravy spíše kosmetické.“ Drobná úprava byla nutná i kvůli tomu, že herecký ansámbl Strašnického divadla je stále spíše komorního typu. Inscenace s dvaceti herci se zde nikdy nedělaly a v dohledné době dělat nebudou. Jan Novotný o těchto úpravách říká: „V mé úpravě jsou dva momenty, kdy jsem se odvážil transponovat identitu postavy. Chór není sbor, ale hraje ho jeden člověk – muž z lidu. A z čistě technických důvodů jsem v závěru spojil postavy věštce a sluhy do jedné osoby. Další úpravy už z mého hlediska možné nebyly, protože jsem v žádném případě nemohl zasahovat do vztahů mezi postavami a proto jsou mé textové úpravy skutečně jen drobné a kosmetické,“ vysvětluje Novotný.
Oidipús Rex je jedním z neznámějších dramatických textů vůbec. Hra nestárne, naopak! V každé době v ní inscenátoři nacházejí velice současné prvky. Spíše než v současnosti textu vidí režisér Novotný výjimečnost textu poněkud jinde: „Já osobně si myslím, že hra je to velice sevřená a daná, ale zároveň je v ní neskutečně mnoho tvůrčího prostoru!“ tvrdí Novotný a pokračuje: „Ta úžasná svoboda, kterou text nabízí, tkví, trochu paradoxně, v jeho konkrétnosti. Když vám velice konkrétní a sevřený tvar dává inscenační svobodu, tak to je geniální. Spusta her to nemá, nebo aspoň ne v takovém množství. Z některých her to musí režisér „vytřást“, Oidipús už to má rovnou.“
Řady herců, kteří spolupracují se Strašnickým divadlem rozšířil Milan Stehlík a baletka Ivanka Illyenko. Výborně tak doplnili velmi vhodné obsazení hry. „To, že se to tak dobře sešlo, není ani tak moje práce, jako spíše souboru, který ve Strašnickém divadle hraje,“ říká na toto téma Novotný. „Lidé zde spolu fungují poměrně krátkou dobu a soubor se v podstatě stále ještě buduje a člověk z toho cítí jakési souznění. A tenhle pocit z lidí tady cítím ať s nimi hraji, nebo je režíruji. V případě Oidipa jsem se rozhodl přizvat ke zkoušení i herce mimo okruh Strašnického divadla, konkrétně Milana Stehlíka z Národního divadla a primabalerínu Národního divadla Ivanku lllyenko. Vycházel jsem z toho, že bych soubor rád doplnil tím, co z něj cítím a jak v případě Oidipa, tak ve Strašnickém divadle obecně, se nám zatím daří v tom, že později příchozí kolegové téměř automaticky zapadají do stylu myšlení Strašnického divadla.“
Zeptal jsem se Jana Novotného, jak by popsal svou inscenaci Oidipa ve Strašnickém divadle a on se zamyslel a po chvíli řekl: „Velké antické drama ve Strašnickém divadle. Fakt si myslím, že to jinak říci nejde...“ a vzápětí dodává: „Ono to není o tom, jak ho zrovna teď realizujeme. O tom, co tím chceme zrovna teď říct, ale je to o tom, jak zrovna myslíme. Nejdříve musíte hodně myslet a teprve pak realizovat. A u obojího musíte cítit.“
"Člověk se pídí k pravdě za cenu sebezničení." Recenze Jiřího P. Kríže pro deník Právo.
Rozhovor s herci a režisérem pro Český rozhlas.
Na ukázku z inscenace se podívejte zde.
Na druhou ukázku z inscenace se podívejte zde.
Nejen o tanečním výstupu z úvodu inscenace si můžete přečíst zde.
