Recenze inscenace Zastávka na znamení

Ve Strašnicích se nezdařil spor andělů
Soubor Divadla Company.cz se ve Strašnickém divadle vydal na cestu experimentu. Vedle tradičních inscenací, které na této scéně již několik let uvádí, se rozhodl poměřit své síly v autorském projektu. Režiséři souboru připravili základní fabuli příběhu, na jejím dopracování se zúčastnili všichni - od herců až po produkční či osvětlovače divadla. Vznikl tak scénář, který se pohybuje na hranici hned několika žánrů a jehož příběh je poměrně prostý. Ocitáme se v zapadlém kadeřnictví, v království Leny (Ljuba Krbová), kde dochází ke setkání dvou světů: světa reálného a světa nadpřirozeného. Jak se totiž záhy ukáže, Lena je andělem převaděčem, jenž pomáhá mrtvým na onen svět. Momentálně však Lena řeší konflikt se svým partnerem Maxem (Vojtěch Štěpánek) a její poslání je ohroženo.

Sporem obou andělů se proplétá příběh dvou herců -Kryštof Nohýnek jako Zrcadlo a Jakub Chromeček jako Kamil Merkur.
Prazvláštní propletenec metafyzického a divadelního tématu, s nímž strašničtí divadelníci předstoupili před své publikum, může zpočátku působit zarážejícím dojmem. Problém ale začíná v momentě, kdy si začneme příběh a především všechna dotýkaná témata zpětně “přehrávat”. Možná je necelá hodina, během níž se Zastávka na znamení odehraje, příliš krátkým časem, aby všechny motivy vyzněly a pevně zapadly do struktury děje. Plno z nich se totiž poztrácí, na plno dalších se zapomene. A stačí začít hned pěkně od začátku - od názvu. Proč zrovna zastávka a proč na znamení? Snad kvůli vraždě, která se zde odehraje? Ta se přeci mohla stát kdekoliv... Naroubovaně působí i samotné divadelní téma se všemi litaniemi na nejistotu hereckého stavu. Zůstává tak pouze jednoduchý, trochu patetický a notně přesymbolizovaný spor dvou andělských bytostí, rychle zakončený všedním poselstvím.
Jistou záchranu poskytuje inscenaci scénografie, protože ani herci slabému textu moc nepomohli - i když scénář na rozdíl od herců dostál vytčenému cíli: experimentu. M. Davidovi (scénografie) se podařilo jednoduchými prostředky vytvořit pocit tajemného prostředí, které má potenci funkčně měnit své významy.