Bez fuckování rozsvítit měsíc - recenze na Sleeping Around
03:00
Ve Strašnickém divadle hrají bez vztyčených prostředníků o citových vazbách v globalizujícím se světě.
Chtělo by se málem jásat, že Mark Ravenhill možná našel cestu ze slepé uličky tzv. coollnes dramatiky zpět zase k lidštějším tématům. Vzpomenete si ještě na diskuse – od nadšeného přijetí až po zhnusené odmítání – nad jeho Shopping and Fucking, Polaroidy nebo Faust je mrtev?!
S Abi Morganem, Hilary Fanninovou a Stephenem Greenhornem napsal Ravenhill dialogy pro dva herce představující dvanáct postav: Sleeping Around. Ve spolehlivě hledačském Strašnickém divadle představil hru koncem ledna Vojtěch Štěpánek.
Krbová a Zadražil
Stárnoucí Anglosasové, včera rozhněvaní třicátníci, se dnes zabývají závažnějšími problémy, než byla jejich společenská deziluze vyjadřovaná vulgárním spíláním posouvajícím drama za horizont estetického vjemu. Bez ozdravné perspektivy.
Mezitím zvulgarizovaly komunikační kanály, a to v homonymním dvojsmyslu (cesty i stoky). Od parlamentu po předměstí se to hemží nejenom vztyčenými prostředníky sebedeklarovaných jedniček různorodých sociálních skupin a vrstev. To akceptovali také autoři Sleeping Around a jeho překladatelka Marie Špalová.
Komu hrozí zježení chlupů nad ne dost kultivovaným výběrem expresív a přímých pojmenování, ať jde raději na operetu. Generačně do velké šíře rozprostřené publikum však tento způsob odrazu reality akceptuje, zvláště když Štěpánek spolu s herci Ljubou Krbovou a Janem Zadražilem znamenitě vystihli podstatu:
Dialogy těch lidiček jsou hledáním blízkosti, sblížení. Ve strachu z osamění, v ustupování do odcizenosti a bloudění v citové vyprahlosti, v zoufalé radosti ze záblesku znovuprobouzených emocí a za slupkou keců o šoustání a zúžení cíle na sexuální vzruchy cítíme strach z konečné devastace hodnot života člověka.
Figury prožít
Kostýmy Mariany Novotné mírně provokativní, inspirace v lehkosti a vzdušnosti. Scéna Milana Davida fantaskní, s akcentem na výchozí a závěrečnou situaci: Dneska rozsvítíme Měsíc.
Zážitek z herectví Zadražila a Krbové. V ostrých střizích střídání postav na scéně. Velká rozlišovací schopnost pro charaktery, odstiňované se smyslem pro gestční a mimický detail. Možná reprízy přinesou akcent na ještě civilnější projev. Figury by měli oba méně hrát, žít je. Celek ale – zážitek.
Strašnické divadlo Praha - Hillary Fanninová, Stephen Greenhorn, Abi Morgan, Mark Ravenhill - Sleepin Around: Přeložila Marie Špalová. Režie Vojtěch Štěpánek, kostýmy Mariana Novotná, scéna Milan David, hudba Otto Hejnic. Česká premiéra 27. ledna 2010.
Více o inscenaci se dozívte zde.
Komentáře
-
Miluše JeřábkováVážení, byla jsem na Vašem představení Sleeping Around a musím říci, že jsem ještě v životě neviděla něco tak hnusně sprostého a vulgárního.Jestli tomuto říkáte kultura,tak to je mi opravdu líto. Používání sprostých slov a hnusného chování na jevišti těchto dvou herců je otřesné.Takové hry nastudovat a předvádět divákům je kulturní skandál a urážka nás diváků. Dívala jsem se okolo na reakci diváků a mnoho jich znechuceně odcházelo během představení. Míla Jeřábková.
-
Vojtěch ŠtěpánekVážená paní Jeřábková, Vaše pobouření nás mrzí - jistě mluvíte o našem zájezdu do Třebíče. Šlo o náhradní představení za Údolí včel. Nejsme si vůbec jisti, jestli diváci věděli, na co jdou. Je to velice intimní inscenace určená informovaným divákům. Ve Strašnickém divadle ji uvádíme v aréně - tedy ne na jevišti a diváci sedí doslova několik decimetrů od herců a neexistuje zde tedy pomyslná čtvrtá stěna jeviště, která by oddělovala herce od diváků. Blízkost je velmi důležitá, protože ve chvíli, kdy herecký výkon exponujete na vyvýšené jeviště a navíc v sále pro 500 diváků, význam hry se prostě změní. Ve Strašnicích se nám výtky k jazyku inscenace nedostalo ani jednou a vidělo ji i poměrně mnoho diváků seniorského věku. Naopak míváme reakce děkovného charakteru. Váš názor mi na jednu stranu potvrzuje mé tušení, že tento titul pro tento druh divadelního sálu není vůbec vhodný, na druhou stranu: tato inscenace není určena masám, někoho může zhnusit, někoho může nadchnout - ideálně funguje na diváky, kteří vědí, na co jdou a co je čeká. Každopádně i v Třebíči jsme obdrželi pozitivní reakce. Nejsem zastáncem vulgarismů na jevišti, pokud nemají své opodstatnění. Jsem přesvědčen, že ve Sleeping Around své místo mají - ostatně i jako v životě. Mrzí mne, že se Vám představení nelíbilo, dejte našemu divadlu ještě šanci až přivezeme náš původní Třebičský program - Údolí včel. Je to inscenace zcela jiné dramaturgie. V. Štěpánek, režisér
